Mezi muži se dá i letos očekávat hon na fenomenálního Fourcada, který bude útočit na páté celkové vítězství ve Světovém poháru v řadě. Loni se 26letý Francouz na trati nepotýkal jen se svými soupeři, ale také s následky prodělané mononukleózy. Přesto dokázal získat nejen velký křišťálový glóbus za celkové vítězství, ale i malý za stíhací závod a z mistrovství světa si odvezl kompletní sbírku cenných kovů.

Jeho hlavními vyzyvateli by měli být především korunní princ světového biatlonu Emil Hegle Svendsen, nepsaný král "stojek" Anton Šipulin a v neposledně řadě i 41letý olympijský rekordman Ole Einar Bjørndalen.

Zatímco v mužské části startovního pole nechybí žádná z největších biatlonových hvězd minulých let, mezi ženami je situace diametrálně odlišná.

Ve 37 letech ukončila kariéru dvojnásobná olympijská vítězka Olga Zajcevová. Celou sezonu 2015/2016 překvapivě vynechá obhájkyně velkého glóbu za celkové vítězství ve Světovém poháru Darja Domračevová, jejíž letní přípravu výrazně ovlivnila infekční mononukleóza. Druhým rokem bude chybět i další olympijská vítězka ze Soči, Ukrajinka Vita Semerenková, kterou trápí vleklé zranění zad.

Bez své jedničky se nejspíš bude muset obejít i slovenská reprezentace, protože Anastasie Kuzminová nechce po červencovém porodu dcery Olívie uspěchat svůj návrat. A konečně, minimálně v prvním kole Světového poháru v Östersundu diváci neuvidí ani Němku Lauru Dahlmeierovou, jež se v posledních dnech potýká s chřipkou.

Dokážou čeští biatlonisté navázat na úspěchy z minulých let?

Právě absence několika favoritek by mohly využít české biatlonistky, které v loňském roce prožily skvělou sezonu, když v závodech ženských štafet většinou neměly konkurenci a v ostře sledovaném Poháru národů obsadily druhé místo, když nestačily jen na vítězné Němky.

Právě umístění v této soutěži svědčí o prudkém vzestupu českého biatlonu v posledních letech. Jestliže v loňské sezoně byla Česká republika společně s Francií a Německem jedinou zemí, jejíž ženy i muži obsadili v konečném hodnocení Poháru národů pozice v TOP 5, ještě před pěti lety skončili české ženy ve stejném žebříčku dvanácté a muži devátí.

Loňská sezona byla pro český biatlon zkrátka přelomovou, českým biatlonistům a biatlonistkám se dařilo nejen týmově, o čemž svědčí titul světových šampionů ve smíšené štafetě, ale i individuálně. Cenným úspěchem je skutečnost, že Česká republika měla dva zástupce v TOP 10 celkového hodnocení Světového poháru mužů (Moravec, Šlesinger) i žen (Vítková, Soukalová).

Velkým příslibem do budoucnosti je 20letý Adam Václavík, který se na mistrovství světa juniorů prezentoval suverénně nejrychlejším během.

Světový pohár se vrací do Severní Ameriky

Nová biatlonová sezona, jejímž vrcholem bude březnové mistrovství světa konané v norském Oslu na slavném Holmenkollenu, začne v sobotu 28. listopadu ve švédském Östersundu a skončí 20. března v ruském Chanty-Mansijsku.

Jelikož Nové Město na Moravě bylo vystřídáno kanadským Canmorem a finské Kontiolahti americkým Presque Islem, Světový pohár se po pěti letech vrací se dvěma podniky do Severní Ameriky. Čeští fanoušci přesto budou mít šanci vidět kvalitní mezinárodní závody na vlastní oči, a to o druhém lednovém víkendu, kdy Vysočina aréna hostí druholigový biatlonový seriál IBU Cup.

Biatlonisté a biatlonistky budou v rámci jednotlivých podniků soutěžit v sedmi různých disciplínách, své místo v kalendáři Světového poháru totiž nově našla i smíšená štafeta dvojic. Tato disciplína zažila svou premiéru loni v Novém Městě na Moravě a z vítězství se radovala ruská dvojice Alexej Volkov, Jana Romanovová. Naopak mladé české duo Eva Puskarčíková a Michal Krčmář tehdy ve větrném počasí kupilo na střelnici chyby a nakonec skončilo až třinácté.

Dotkne se ruský dopingový skandál také biatlonu?

Nad ruskými biatlonisty visí hrozba velkého dopingového skandálu již několik let, vzhledem k nedávnému potvrzení systematického dopingu v ruské atletice je však nyní reálnější než kdy dřív. Ostatně, ve zprávě Světové antidopingové agentury (WADA) mimo jiné stálo: "Není důvod si myslet, že atletika je jediným sportem, který byl v Rusku ovlivněn dopingem."

V souvislosti s dopingem v ruském biatlonu se nejčastěji mluví o inhalování xenonu, což krátkodobě pomáhá zvyšovat hladinu hormonu EPO v těle sportovce a tím i jeho výkonnost. První pokutu za porušování antidopingových pravidel dostal ruský biatlonový svaz již v roce 2009, v letošním roce přistoupila Mezinárodní biatlonová unie (IBU) k nejvyššímu možnému trestu ve výši 100 tisíc eur (asi 2,7 milionů korun).

Problematickou osobností ruského biatlonu býval zejména Vladimir Korolkevič, jenž do letošní sezony působil v ruském organizačním týmu na pozici hlavního trenéra žen.

Do jeho tréninkové skupiny patřily i dopingové hříšnice Jekatěrina Jurjevová či Irina Starychovová. Nejspíše právě kvůli kritice podezřelého výkonnostního vzestupu Jurjevové byl od ruského týmu odejit uznávaný trenér Wolfgang Pichler. 

V minulosti však byli z dopingu usvědčení i další ruští biatlonisté a biatlonistky, například bývalý juniorský mistr světa Alexandr Loginov, pětinásobná olympijská medailistka Albina Achatovová, dvojnásobný mistr světa ze štafet Dmitrij Jarošenko či Olga Medvedcevová.